knihovna K.H.M.

[Jaromír Mareš]

Petře, trochu mi uniká co vlastně kritizujete. Podle mého názoru se Rada města dlouhodobě chová naprosto profesionálně.
Pozdržením převzetí knihovny Litoměřice vydělali 70 mil Kč - to je přece úspěch.
Uzavření pobočky knihovny - i přes absenci ekonomických dat je naprosto zřejmé, že tato provozovna je pro město naprosto nerentabilní a v situaci, kdy je naše hlavní knihovna na náměstí pro naprostou většinu lidí dobře přístupná, je to určitě správný krok.
A i kdyby město dostalo o 12 mil. navíc, je samozřejmě naprosto v pořádku, že knihovna se musí v něčem omezovat a hlavně šetřit. Děláme to v této době všichni.
Myslím, že dnešní debata by spíše měla vést směrem, jak do té knihovny dnešní mládež (a nejenom tu) vůbec dostaneme. Přeji hezký den.

[Petr Panaš]

Že město vydělalo 70 milionů je sice úspěch, který si však nikdo nemůže přivlastnit, neboť to byla pouze šťastná shoda náhod. Jestli byla pobočka naprosto nerentabilní - já bych si to netroufl takto kategoricky definovat. Zejména se nepohybujeme v podnikatelském prostředí, neboť z tohoto pohledu jsou všechny příspěvkovky nerentabilní. Rentabilita je v tomto případě ekonomická náročnost oproti poskytované službě veřejnosti. Faktem je, že počet čtenářů a akcí v pobočce měl stále stoupající tendenci (vyčetl jsme z výročních zpráv). Pokud byla pobočka takový "propadák" pak nerozumím tomu, proč město investovalo určitě nemalé peníze na její vybudování v prostorách 7. ZŠ, když se "relativně" nedávno stěhovala z ul. Ladova. V tom případě se vůbec neměla obnovovat. Že se musí šetřit souhlasím, ale v tom případě skutečně všude a spravedlivě.

[Jaromír Mareš]

Samozřejmě Petře, ale právě tento poměr ekonomické náročnosti oproti službě veřejnosti je podle mého názoru dosti nevyvážený a to hlavně z důvodu dobře fungující nedaleké hlavní knihovny. Ohledně investic města do oprav zmiňovaných prostor to dnes těžko můžeme hodnotit, protože porovnáváme dvě absolutně rozdílná období, zjednodušeně, období „ s dotací“ a „bez dotace“.
Závěrem bych chtěl jen dodat, že i v prostředí neziskových organizací platí jednoduché pravidlo – utrácím jen za to, na co mám. Teda alespoň u nás u Skautů, že by u Severu né ?

[Petr Panaš]

Naprosto souhlas, že hlavní knihovna funguje výborně. Pobočka měla trochu jiný charakter a asi i jinou skladbu čtenářů. Možná ve větším procentu seniory a potom právě mládež, na které se shodneme, že do knihovny patří zejména. Hodně ji využívaly žáci ze školy, kde sídlí. Úplně maximálně tam byl využíván internet. Nejsem ekonom a nemám k dispozici ani přesná čísla. Ale i s tím, co jsem měl k dispozici mě vyšlo, že náklady na jednoho registrovaného čtenáře jsou menší na pobočce než na hlavní knihovně. Ale třeba se i pletu, rozhodně nechci tvrdit, že jedině já mám pravdu. Spíše mě mrzí, že na rušení pobočky nebyl zase takový časový pres a mohlo se o tom diskutovat, vzít do úvahy přesné ekonomické údaje a srovnat je se společenským zájmem. Mohla to probrat například kulturní komise. Teď už pouze diskutujeme o něčem, co je rozhodnuto, v našem případě zrušeno. Jinak i u nás na Severu utrácíme jen na co máme, stejně jako skauti. Malinko si rýpnu, neboť na co mají, utrácejí např. i hokejisti. Ale ti na to mají hodně díky městu. Narozdíl právě třeba od skautů. A taky by nebylo od věci srovnat počet členské základny a finanční příspěvěk na člena. Co by nám asi vyšlo

[Jaromír Mareš]

Jó, jó, svět není spravedlivý.