od Tomas.Marny » 03 dub 2012 20:27
Jeden ze života a moc k smíchu snad ani není...
Podobenství: Dědeček a vnuk
#
#
# Jednou večer si dědeček s vnukem povídali o současném životě.
# Najednou se vnuk zeptá svého dědečka:
# "Dědečku, kolik je ti vlastně let?"
# Dědeček odpovídá: "Nech mě chvíli přemýšlet...
#
#
# Narodil jsem se před televizí, očkováním proti obrně, kopírkou, kontaktními
# čočkami a antikoncepčními pilulkami.
# Nebyly policejní radary, kreditní karty, laserové paprsky.
#
# Ještě se u nás nepoužívala klimatizace ani sušičky na prádlo, oblečení se
# prostě vypralo a pověsilo na čerstvý vzduch, aby uschlo.
# Člověk nebyl na Měsíci, létala pouze první trysková letadla.
#
# Oženil jsem se s tvou babičkou a žili jsme spolu, v každé rodině byla matka a
# otec.
# Slovo "gay" bylo respektované anglické slovo, které označovalo veselého,
# laskavého, spokojeného muže a ne homosexuála.
# O lesbičkách jsme ani neslyšeli a muži nenosili náušnice.
#
# Narodil jsem se před domácími počítači, paralelním studiem a skupinovou
# terapií.
# Lidé nechodili na preventivní prohlídky, nýbrž je lékař dle potřeby posílal na
# krev a moč.
#
# Dokud mi nebylo 25 let, oslovoval jsem každého muže ´Pane´ a ženu ´Paní´ nebo
# ´Slečno´.
# Když v té době žena nastoupila do tramvaje nebo do autobusu, děti a mladí lidé
# spěchali, aby jí uvolnili místo. Pokud byla těhotná, doprovázeli ji k sedadlu,
# a pokud bylo třeba, šli jí koupit jízdenku, kterou jí přinesli.
#
# Muži chodili u okraje chodníku, ženy podél domů.
# Na schodech se ženám přenechávala strana u zábradlí, nastupovaly do výtahu
# jako první a muži jim vždy přisunuli židli, když si sedaly.
# Muži nikdy nezdravili ženu, aniž by přitom vstali, pokud v okamžiku, když
# vstoupila, seděli. Vstávali od stolu pokaždé, když vstala žena, i kdyby to bylo
# pouze na okamžik. Muži ženám otevírali dveře auta nebo jiné dveře a pomáhali
# jim při odkládání kabátů.
#
# V mé době panenství nezpůsobovalo rakovinu, a takové dívky znamenaly pro svou
# rodinu čest a pro svého manžela čistotu.
# Náš život se řídil Desaterem, střízlivým uvažováním, úctou ke starším lidem,
# chováním dle zákona, naplňovalo ho plodné soužití s ostatními a odpovědná
# svoboda.
# Učili nás rozlišovat dobré a špatné a odpovědnosti za své činy i jejich
# důsledky.
#
# O rychlém občerstvení jsme si mysleli, že je určeno pro lidi ve spěchu.
# Vážný vztah znamenal, že máme dobré vztahy s našimi bratry a sestrami a dalšími
# vzdálenými a blízkými příbuznými a přáteli.
# "Time sharing" znamenalo, že rodina je na dovolené s jinými rodinami a ne, že
# sdílí prostor s cizími lidmi.
#
# Neznali jsme bezdrátové telefony, nemluvě o mobilech.
# Neposlouchali jsme stereo nahrávky, FM rádio, kazety, CD, DVD a neměli jsme
# elektronické psací stroje, počítače, notebooky.
# Notebook znamenalo notový sešit.
#
# Hodinky jsme natahovali každý den. Nic nebylo digitální, ani hodinky a domácí
# spotřebiče neměly světelné displeje.
# Když už mluvíme o strojích, nebyly ani bankomaty, mikrovlnné trouby, budíky s
# rádiem. Nemluvě o videorekordérech a videokamerách apod...
#
# Neexistovaly digitální ani barevné fotografie, jen černobílé, a na jejich
#
# vyvolání se čekalo nejméně tři dny.
# Pokud bylo na výrobku uvedeno ´Made in Japan´, znamenalo to, že je špatné
# kvality, a zboží označené ´Made in Korea´ či ´Vyrobeno Číně´ nebo ´v Thajsku´
# ani neexistovalo.
# Neslyšeli jsme o Pizza go home, McDonaldu nebo o instantní kávě, umělých
# sladidlech... V obchodě bylo možné koupit něco za 5 až 10 haléřů.
# Zmrzlina, jízdenka nebo osvěžující nápoj stál 50 - 70 haléřů.
# Nové auto stálo 30000 korun, ale kdo měl tolik peněz?
#
# V mé době byla tráva něčím, co jsme kosili, a ne kouřili.
#
# My byli poslední, kdo byli přesvědčeni, že žena potřebuje muže, aby mohla mít
# dítě.
#
# Teď mi řekni, kolik si myslíš, že je mi let?"
# "Ach dědo... více než 200!" odpověděl vnuk.
#
# "Ne, chlapče, pouze padesátpět!"